Kitsilano práce XYZ
WOW! Super práce v krásný lokalitě, mám radost, jenom 10 minut na kole. Rekonstrukce domu, vůně dřeva, nástroje, vrtačka, kladivo, pila, metr, vodováha, výkresy, hudba, klidný mladý šéfové, zatím se dělá interiér. Když se položí podlaha, prostor se rozdělí prkny (frames), tak to tam začne dejchat, je super vidět jak jde práce od ruky, na konci dne, když je vidět posun kupředu. Práce v construction má výhodu že tam nejde nic okecat, prostě to je uřízlý buď přesně, nebo špatně, nic mezi tím. Musim dát za pravdu otci a jeho větě, kterou nám vtlouká do hlavy "K práci se musí člověk postavit", protože když si vylezu výš na štafle, nebo si udělám místo pro práci, prostě jednoduše se postavim líp, přesnějc k nějaký činnosti, tak to prostě jde líp, takovej vrut potom vyleze hned.
Inventura - práce XYZ
Moje první vydělaný peníze, pouze za použití mozku. Psal jsem čísla do tabulky, zatímco Tony z Honkongu běhal okolo krabic a diktoval mi všemožná čísla. Celkem zajímavý se stát na jeden den součástí firemní kultury, po delší době firma, kde vládla přátelská atmosféra, kterou potvdrila společná pizza při polední pauze, působilo to tak, že kromě pracovního procesu, by spolu mohli strávit víkend na horách a všichni by si to užili.
Jaro
V pondělí a v úterý jsem šel po práci na pláž, koupil si pivo, sednul si do písku, pozoroval slunce, lodě, vlny, moře a hory v pozadí. Řikal jsem si, je super, že jsem tady. Začíná být zase počasí jako na podzim, už je i delší den, protože se tu změnil čas, navíc je i teplo a to je super!
Zpět na Granville práce 28
Přenáším prkna, zpevňujeme konstrukci. 10 dní práce, kterou lze udělat za 3 dny. Statik nakreslil konstrukční schéma, šéf je z toho vedle, protože bude muset zřejmě sundat celou stěnu ze sádrokartonu, přitom ten náš malý dům je zaklíněný mezi vyšší domy. To místo přitahuje fain lidi i hudbu. Během dvou tejdnů se mi podařilo: zlomit drahej vrták, naštěstí skoro u poslední díry, uříznout kus sádrokartonu mimo plechovej profil, zeptat se na otázku "Kam to mám položit" která byla na facku, Pracuju sám, mám klíče od budovy.
Meetup
skvělá věc pro angličtinu, jdete na kafe s lidmi, který chtějí mluvit anglicky a prostě si povídáte o čemkoliv, takže jsme se dostali k tématům: že jedna holka zůstala přes noc v kabince na velku ve Whistleru, že je v Lybii poušť, kde jsou skály jak obří monolity, jak se vyrůstá v Tokiu, nebo v Berlíně v Kreuzbergu, jaký jsou holky z Curychu, jak působí Evropa pro lidi, který jí vidí poprvý, jaký jsou kluby v Soulu, jak se žije v San Franciscu, je to intenzivní, protože se bavíte přímo s lidmi, který na tom místě žili.
Dům na 6. Ave práce 43
Stojím před domem, přijíždí auto, vystupuje týpek, podává mi ruku, nevim proč, ale místo Hello ze mě vypadlo ahoj, týpek se opravdu vyděšeně podívá a řiká že jeho žena je slovenka, náhoda. Rekonstrukce interiéru, profesionální přenášení prken, pokládání nový podlahy. Vyměnili jsme si čísla, třeba pro ně budu dělat mimo agenturu, večer mi přišla sms s dotazem na práci za 17$ na hodinu, podlomili se mi kolena, takový číslo jsem ještě neviděl.
16 patro. práce 42
Dvoudenní boj s příkazem "Keep yourself busy" v překladu "Něco si najděte a dělejte že pracujete". Někdy po vás chce zákazník 200% výkon, vyždímat z 8 hodin práce maximum, vytěžit ze svojí 160$ investice co nejvíc. Tady to bylo přesně naopak. Tam prostě nebylo co dělat. Práce tak na 2 hodiny. Místo naprosto skvělý. Přímo v centru u stanice metra Granville, jedna vysoká věž, 16 parto, dočišťovací práce po sádrokartonech, malířích, přenášení, uklízení, A1 plány, vizualizace kanceláří, Výhled neuvěřitelnej na celej Vancouver. Fasáda funguje tak, že se můžete nalepit na sklo a pozorovat lidi, který choděj tak 120 metrů pod vámi, sklo je uchycený v rámu, kterej je symbolem technický dokonalosti 70 let, veškerý konstrukční prvky jsou schovaný mimo pohledovou stěnu okna, kontakt s exteriérem je velkolepý. Když šáhnu na rám okna, tak cejtím podobnej materiál jako kryt mobilu, přechod mezi plechem, těsněním a sklem vypadá jak obrazovka notebooku, Je zvláštní že nejdražší kanceláře a byty jsou v centru, přitom vzhledem k zastavěný ploše, jedna věž několikanásobně převyšuje svojí efektivností sociální bydlení. Netušim jak se plánuje stavba takovýho domu, musí to být v řádu let, ikdyž se tam pořád dokola opakuje schéma, parto, vzduchotechnika, voda, elektřina, záchody, výtahy, schodiště. Náš šéf je celkem precizní pedant, ale při coffee break si celkem uvolněně povídáme o životě v Kanadě, práci, projektech. A lot of few is a one big!
Food produce práce 41
Další unikátní zážitek, úplně jiný prostředí, tak to mohlo vypadat před 150 lety, když někdo přijel začít v Kanadě. Dlouhá rampa, 30 míst, obchod s ovocem a zeleninou, pomáháme zákazníkům naložit auto, dodávku...
Sklad a vitráže interview 6
Pracovat dva roky pro čínskou firmu, která exportuje tiffani svítidla, ve skladišti na kraji Vancouveru? Děkuji nechci.
Střecha práce 40.4
Pár dní mrzlo, -2C, zvolil jsem obleční "cibule", vzal jsem si na sebe dvoje kalhoty, tři trička, dvě mikiny, dvoje rukavice, vyrazil jsem v 5 ráno, první bus mi ujel. V agentuře čekám, nikdo neodchází s prací, už to vypadá bídně. Akorát za chvilku slyším svoje jméno, že mě chtějí zpět. Jedu do čtvrti Hastings, jsme na střeše, krásná velká střecha s 360 stupňů s výhledem, svítí slunce, výhled na přístav, moře, North Van a mohutnou scenérii hor, připadal jsem si jak někde na terásce v Livignu. Krásná vůně dřeva, pomáháme dělat novou vrstvu střechy, osb desky, prkna, šéf mě ráno s úsměvem zdraví mým jménem, fain atmosféra, super den.
Baden powell trail
Cesta začíná u moře v Horseshoe bay. Objevil jsem temnej les, údolí se zamrzlým potokem, obrovský stromy spadlý přes sebe porostlý mechem, za celej den jsem nepotkal nikoho, opravdu intenzivní pocit mimo civilizaci, atmosféra jak z hororu, měl jsem dojem, že mě za dalším stromem krouhne nějaký lesní zvíře. 700 metrů převýšení, výhled na moře. Byl jsem tam dva dny po sobě, první den jsem došel k slepýmu místu cesty, druhej den už to bylo lepší. Dobrý kafe v termosce s sebou. Kontrast prastarýho lesa je znásobenej tím, že po 30 minutách jízdy busem vystupujete v hyper pulsujícím centru Downtown, kde jsou všudypřítomný skleněný budovy, obchody, neony, lidi, kultura. Mám dojem, že to je jedno z mála měst v severní Americe, kde je možný z centra vyjet mimo civilizaci za 30 min.
Sítotisk Interview 5
Začalo to tak, že mě jedno studio nevybralo na pohovor, tak jsem tam napsal, jestli se prostě můžu jenom stavit na kafe a zeptat se na pár otázek ohledně "práce" v Vancouveru. Vyměnili jsme si pár mailů a domluvili datum. Studio dělá realizací potisků triček, velkoformátový tisk, samolepky atd. Připravil jsem si pár otázek, našel adresu, našel dobrou náladu na první pozdrav ve dveřích.
Prošel jsem celou výrobou až k office, sedáme si s Carey k dřevěnýmu stolu, její podvědomý výraz spíš připomínal "Co tady vlastně chceš, proč mě zdržuješ od práce" Dozvídám se, že na pozici o kterou jsem měl zájem, se přihlásilo 40 lidí. Že kromě grafického designu hledali "customer service skills" to znamená schopnost mluvit se zákazníky, zvedat telefony, psát maily. Další odpověď zní: " Vancouver je opravdu krásné místo, pravděpodobně to přitahuje dost kreativních lidí, proto je tu konkurence" "Možná na severu, kde je zima, kam nikdo nechce, to není tak horký" Po 12 minutách jsem vypadnul. Pro mě osobně byl aspoň úspěch se dostat přímo do studia, slyšet něco, co jsem slyšet nechtěl, zeptat se na to, co mě zajímá. Zároveň upřímně hledám další motivaci věnovat dál energii týhle příležitosti.
Orientace Interview 4
Byl večer, projíždím net, náhodou narážím na organizaci, která hledá dobrovolníka pro pozici "grafický design" Je to někdo, kdo poskytuje pomoc s orientací, zajištění co a jak v Kanadě. Napsal jsem tam mail, že jsem přesně na tý druhý straně řeky, že se chci stát spíš klientem. Přišla mi odpověď, že mám vyplnit "Application form", v dalším mailu pozvánka na interview.
Řikám si, konečně se vesmír obrací na moji stranu. Přichází den D. Ještě slavnostně oznamuju každýmu, koho potkám že mám dnes "důležitou schůzku" Asi bych to nebyl já, kdybych v danou hodinu nebyl na úplně jiným místě, něco jako číslo domu 1070 a 1170, vytahuju střípky mapy z mozku, během 10 minut už čekám v recepci orgnizace. Sedíme v kanceláři, hned na úvod zjišťuji, že o ten "program" nemůžu žádat, protože nemám "permanent residency" mám jenom "working permit".
Moje černá košile, poznámka o krásným výhledu z kanceláře, donutila Paulu strávit semnou dalších 40 minut rozhovoru nad CV. Její poznámky: "tohle v žádným případě nemohl dělat grafik" "nedivim se, že Ti na to půl roku nikdo neodpověděl" "slovo interier se píše interior" Mý CV a veškerou práci s tím papírem, začínám silně nenávidět, je to značně frustrující, pořád vymejšlet jakou omáčku tam přidat, zvlášť když to třeba někdo vůbec nechce vidět. Stručně řečeno mi řekla, že musim mít to rozšířený CV, kde jsou líp, víc popsaný zkušenosti, zodpovědnosti, dovednosti. Poslala mi pár šablon, návodů, jak to udělat.