Muj beton v centru, Arthur zase tvori, Bowen bez beatu
Jo! Po 108 dnech pritomnosti mam prvni realizovanou vec v centru Vancouveru. Stalo se to takhle... Kde zacit? Cilem prace bylo umistit do predem vytvorenych der sloupky, ktere potom chrani cistirnu odpadnich vod pred idiotskym parkovanim velikych aut. Zacali jsme s michanim betonu, potom jsme nalili beton do diry a vlozili dutou trubku, trochu nam to vyteklo, protoze v dire byla destova voda. Dalsim krokem bylo naliti betonu primo do trubky, ktera mela dole spunt. A to prisla moje chvile, kdy jsem mohl opravdu zhodnotit nekolik let stravenych v ruznych umeleckych skolach, desitky hodin prezentaci dulezitych konceptu, stovky hodin u obrazovky notebooku. Chvile - stejne tak vyznamna pro fenomen ceskych rucicek nastala, kdyz jsem vzal dopravni kuzel, vrazil ho do trubky a zacal skrz nalevat beton. Finale prislo, kdyz s mirne zatuhlym betonem a spachtli, jsem tvaroval konecne zakonceni trubky. Vytvoril jsem mirny kopecek s designovou krivkou.

V patek jsem byl v euforii z toho ze je patek. Uz vic chapu obsah Efy tricka - Thanx God it`s friday.


Jak jsem vsechny pobavil v agenture....Prijdu tam a dam svuj vyplneny ticket s hodinama a kdyz mi davaji sek, tak tam je jenom 77$, rikam ze je to malo a ze to neni pro me. No a pani za prepazkou mi rika, ze to je moje a ze si to mam vzit. A tak ji znova vysvetluju, ze jsem ten tyden pracoval 32 hodin a ze to neni pro me, ze mam dostat jiny sek, no a tak mi znova vysvetluje ze, to je opravdu pro me, je to za statni svatek Thanksgiving day a ze i kdyz jsem nepracoval, tak to mam zaplacene, rika Welcome to Canada, vsichni se okolo smeji - ja taky, potom dostavam dalsi sek na mych 32 hodin. Wow. Vecer piju Brckovej caj u Martiny, probirame cesky romy a bezdomovce.

Arthur dela Universitu Simona Frasera
Puvodne jsem chtel opravdu vstat a jet lodi do Victorie, sice jsem vstal v 7.15 dokonce si udelal snidani, ale potom zase usnul a vzbudil se okolo 11.30, jeste se mi k tomu zdal nevyzadanej sen o tom, jak se semnou rozesla jedna hezka holka. No ale zpatky k pribehu... Takze jsem vylitnul v 11.30 z postele a snazil se vse stihnout co nejrychleji a tak padlo rozhodnuti jet na Simon Fraser University. Clovek se nekdy dostane dost zvlastni cestou k zajimavym tipum na vylet.

Bylo pondeli rano, Thanksgiving day a ja jsem vesel do kuchyne, kde se me Amber zeptala, jestli budu take neco pripravovat na spolecnou veceri, odpovedel jsem ze samozrejme, popravde jsem s tim nepocital a chtel jsem ten event s mym kulinarskym prispevkem na spolecnou tabuli lehce vychladit. To uz jsem sedel na kole a jel sehnat veci na vtipne barevne jednohubky, ktere tady nedelaji. No a kdyz parkuju kolo, tak vidim ze pres cestu prodavaji vino, takze tam jdu a kdyz se priblizuju, tak vidim shop s knizkama, prvni knizku co drzim v ruce je o David Carson, guru grafickeho designu, ktery byl pro nas v Jihlave modlou a dalsi knizka Up North uz me vytahuje debitku z kapsy a zustava v batohu. No a v ty knizce je fotka Simon Fraser University

Jdu po ulici na bus, cestou se mi podlamuji kolena krasou z podzimu, uz chapu proc ma Kanada ve znaku javorovy list, jsou uplne vsude, kazda ulice je trochu jinak zbarvena, do toho ruzne kere, polovicni stromky, barvy ze by na to nestacil ani Pantone vzornik, oranzova, cervena, vic cervena, zluta, vic zluta, zelena, zlutozelena atd.

Prvni bus me veze na King George stanici, presedam na Skytrain a jedu na Waterfront, opet presedam jedu na New Westminster do Burnaby, jede to pres celou suburbii, tak clovek pozna vic meritko mesta, ktere je rozplizle do nekonecna. Vystupuju na stanici XYZ a beru bus 145 na kopec do cilove stanice.

Predstavte si nepredstavitelne, betonovy kampus se vznasi v mlze, budovy jsou serazeny do dlouhe nudle, vsechno propojuje hlavni komunikace, nekdy ve vice urovnich, chodniky vlevo vpravo, nahore dole. Hlavni pouzity material je beton - poradny betonovy brutalismus ze 70 let se vsim vsudy, hlavni budova je klaster levitujici nad tim vsim, k tomu jezirka, parkove upravy, schodiste, pruchody, zakouti, pochozi strechy. Ja jsem na to misto prijel z mlhy, nahore svitilo slunce, atmosfera neuveritelna. Chvilema se nektere budovy ztratily v mlze, potom svitilo slunce na cervene zabarvene kere. Listi, beton, mlha a studenti s knizkama.

Bowen island
Rikam si co, jedu na Bowen island. Kolo parkuju u Vancouver art gallery v Downtown, beru bus cislo 250 do Horseshoe Bay. Bejt na lodi me zacina vic a vic bavit, kupuju zpatecni ticket za 11.5 $. Trajekt vyplouva ze zalivu a ja si zase rikam, ze to misto kde jsem, je super, more v dali narazi do strmych svahu hor, skalnaty stity jsou zasunuty v mlze. Cas od casu slunce zasviti na vybrany spot.

O cem to cely je?
Vezmete to nejlepsi z Adru, Ceskyho raje, prvky z prvni zony Krkonos, Sumavy, Luzickejch hor a to natahnete na plochu 1000 X 2000 km, pridejte more, ostrovy, zalivy, zvednete hory do 4000 m, vrazte tam ledovce, zvednete vlhkost, tak aby se mohly objevit ty ruzny mechy a mate Britskou Kolumbii. Jako doma je doma, ale obcas mi zustava rozum stat, kdyz vidim dalsi dalsi a dalsi krasny misto.

Takze po 20 minutach jizdy trajektem, na kterem si davam kafe a muffin, vystupuju v malebnym pristavu s par domky, jdu trail na XYZ jezero, vsude listy velky jak lopuchy, zastrceny domky, mechy, kapradi, lavky nad mocaly, jeden ohorely strom vysoky cca 8 metru misty duty, pusobi jak socha. Prochazim pres pristav na dalsi trail a koukam se na more skrz borovice. Nasleduje cesta zpet trajektem, tesim se, ze si dam neco na zub, ale restaurace je zrovna zavrena, tak hazim mince do automatu a kdyz pozoruju hypnotizujici se otaceni spiraly co drzi kus cokolady, tak slysim jak lidi krici a presunujou se vsichni k prednimu sklu lodi, rikam si a sakra asi jsme prejeli nejakou lod s rybarem, kdyz ho nedodelal naraz, tak to dokonci lodni sroub, nechavam svuj kus cokolady spadnout bez povsimnuti a letim k prednimu sklu, jenomze se vsichni lidi opet s krikem presunuju na pravou stranu paluby, rikam si ze to ma rybar uz asi za sebou, jenomze cely drama ma happy end, v mori plave jelen, jsou mu videt jenom parozi a kus zadku, namiril si to primo pred lodi, asi nezna pravidla lodniho provozu, prezil. Po Bowen islandu se tesim na dalsi objevovani ostrovu.

DNB, flexa, jiskry - prace 28 - week 4
Dnes na jezdici plosine se sluchatky na usich, tam drum-and-bass, v ruce flexa, upilovavam couhajici roxory. Jiskry litaly vsude okolo, vanocni atmosfera.

Piskoviste - prace 28 - week 3
V pondeli vytvarim naklonenou rovinu, 3 plochy, pisek, lopata, prkna.

Sadrokarton je instantni. Jak vypada stavebni hamburger? Na zdi jsou kovovy profily, mezi to se vlozi vata, aby izolace nelitala vsude mozne hlavne do plic, toho se dosahne pridelanim folie pomoci cerne pasty k kovovemu profilu. Vzali jsme plachtu o rozmerech 8 X 2.7 metru a pridelali nanecisto sponkovackou na profil, vzal jsem cernou pastu a objel celej ram. Po chvilce prace vidim, ze jsem se nekde otrel a ta cerna pasta je rovnomerne rozmazana na pravy pulce myho obleceni, super, prace predemnou vypadala nasledovne, protoze jsem se rozhodnul si to udelat podle svyho, tak jsem igelit posunul o 10 cm nahoru, oproti puvodnimu planu, rozmaznul jsem tak uvodni pruh cerne pasty. Byl jsem zamatlanej od pasty, igelit zacal pripominat obraz od Polloca a Mu rika, ze to je blbe, musi to byt cca 8 cm niz primo na podlaze, proze podlaha se bude vylevat betonem, takze kupodivu stoupne, jiny postup nez o patro niz.

Jinak pracuji uz 6 tyden na stejnem miste, snazim se si z toho nedelat kulnicku na drivi, pracovat s respektem k remeslu, nastrojum i svemu fyzickemu zdravi a chodit vcas dobre naladeny. Pan Mu (sef) je prijemny clovek, vlastne celou dobu pomaham primo stavby-vedoucimu, je zodpovedny za cely projekt, najima remesla, kontroluje provedene prace, resi problemy, komunikuje, zadava, dohlizi, ja dostavam vzdy specificky ukol, pracuju sam. Stale to beru jako startovni job, uz se trochu lame letnifeeling a nastava podzimi realita vecera.

Co čtu?

Zacinam mit novou zalibu v kupovani knizek pod 20$

1. Travel listography.
Ujeta knizka o cestovani, clovek si tam muze napsat kam chce jet, kde uz byl, koho potkal, co ho inspiruje pro cestovani, je to napul blok, napul knizka.

2. What do you want to do, before you die.
Naprosto uletove zpracovany projekt typku, co se vydali na roadtrip, napsali si 100 veci, ktere chteji udelat nez umrou. Knizka samotna je graficky vyborna, hodne surova plna barevnych a stylove rozdilnych prani lidi co chteji neco udelat.

3. Bud jak book.
Knizka, spis blok od nemeckyho studia Brandbook. Jsou tam fotky, kam muzete psat, nebo neco jenom dopisovat do zajimavejch kompozici, prazdnych bilych mist.

4. Up North.
Skvela kniha o kanadsky architekture, texty, fotky a tipy na vylet. Treba jsem tam nasel Simon Fraser campus Burnaby, coz je v jedny ctvrti ve Vancouveru. Kniha popisuje vztah k krajine, proces osidlovani tak prazdneho uzemi v Kanade, ktery me dost fascinuje.

5. California art.
Tak tu jeste nemam, ale popisuje prurez historii moderniho umeni v Californii, jde o happeningy, akcni umeni, verejny prostor, komunitni veci. Dlouhe zimni vecery jako stvorene na doplneni vzdelani.

Kladivo na 3D - prace 28 - week 2
Stale stejne misto Granville, delam interierovy design s kladivkem v ruce. Rozsiruju znalost jidla pri poledni pauze, ted chodim na sushi pres cestu.

Jsem snad toy?
Zacal podzim, i do knihovny dali par kastanu. Teploty se tu meni o 20 C, rano, kdyz jedu na kole z kopce k busu mam zimni bundu, odpoledne uz sviti slunce je to na tricko s kratkym rukavem. Minuly tyden hory pokryla vrstva prasanu, primo z mesta jsou videt zasnezeny stity hor. Byli jsme na filmu Horici ker, 4 hodiny. Mesto zacina zit Halloweenem. Videl jsem prvni hrbitov, prazdna louka, na zemi jenom desticky se jmeny, nejstarsi datum cca 1904, stale mi prijde zvlastni ze ziju ve meste, ktere je stare jenom 4 generace. Co delal deda tvyho dedy?

Mam rad seabus, o vikendu stoji listek 2$ na vsechny zony, seabus je lod, ktera vas doveze pres zaliv do North Vanu, je videt skvele downtown, zazitek. Byl jsem v Lynn valley, proste udoli, objevil jsem tam neco, kavarnu se zakusky a dobrou zmrzlinou, primo nakraji lesa - skvele.

Je zvlastni ze Kanada se opravdu osidluje, jsem v procesu osidlovani, zije tu zatim jenom 33 mil. lidi a zeme je tak obrovska. Nekdy jdu po meste a rikam si, jaky to muselo byt sem prijet pred 150 lety, vystoupit z lode a hledat praci. Zacnete se ucit cinsky, je to miliarda workoholiku s kockou vepredu co ma natazenou pracku a rika davej, davej, davej. Vlastni vyrobni know-how a za par let Cina bude udavat tempo, kdyz ne uz ted.

Napsal jsem 15 vtipnych cilenych mailu s dotazem na internship (neco ve stylu - mate 10 sec precist si muj mail ? ) 3 odpovedeli ze ne - jeden ze mozna. Celkove jsem poslal pres 400 mailu. Jinak Vancouver si uzivam, je to tady super! Mesto je jeden veliky coworking, vsichni vysedavaji v kavarnach, neco pisi, ctou a uci se.

Prijde mi vtipne, ze dva lidi s kteryma se dost bavim studuji PhD na UBC, maji cervene stipendium na 5 let. S Bertem jsme hrali sachy, kdyz se me zeptal jestli to umim, tak jsem takticky odpovedel ze moc ne, vyuzil jsem pozici outsidera, jak nasi hokejisti ve Vidni. Rozhodnul jsem se zkombinovat par sachovych triku - vycistit celou lajnu pred kralovnou a kralem, obsadit 4 hlavni pole ve stredu sachovnice a neustale provokativne napadat sousedovic krale. Bert se ocitnul v soku, jak mu typek ze stavby zatapi pod kotlem. Jako zazrakem jsem neudelal zadnou chybu a Bert si trhal vlasy hruzou, kdyz zjistil ze jeho kral je v koncich, vyhral jsem, cely sach jeste jistil strelec pres cele pole.

Martinu jsem byl navstivit v jejim departmentu Antropologie na UBC ( musim se podivat co to slovo presne znamena) Sedeli jsme v kavarne The Anthropology museum, zname muzeum popisujici jako osidleni, tak puvodni obyvatele Kanady. Povidali jsme si o mozna budoucim spolecnem projektu Gipsy rap. Prisla k nam jedna celkem hezka holka, na otazku co delam - jsem odpovedel "meju nadobi" nemohl jsem si odpustit, v tom intelektualnim prostredi, vypustit takovou hlasku. Reakce byla dost rozpacita. Nic proti myti nadobi, uz ke mne znova promlouvaji nekonecne rady muffinu a kusy lososa vystupujici ze tmy. Ale chci venovat vic casu zlepseni portfolia, nez myti hrncu.

Pierre - podnikli jsme prvni nocni vylet okolo Stanley parku, ohniva voda nam pomohla zlepsit anglictinu.

Konec koncu mam i jednu materialni radost, koupil jsem si uplne fialovou bundu - 10000 mm vodni sloupec, vychytavky, kapsy, zipy, kapuca, kam sahnu tam to je. Akorat musim odparat takovy divny dve pismena DC, rusi to kompozici. Whistler uz ceka :-)





Prevlikani u zachodu
Jak jsem sel hrat volejbal. Sel jsem po ulici ve ctvrti Dunbar, kde bylim, dosel jsem az k communty centre, zeptal jsem se kdy ze to teda je, rika mi ze mam prijit jeste ten den v 20.15. Vzal jsem si svy boty na fotbal a trenky co maji na pravy strane puntiky a na levy prouzky, prevliknul jsem se u zachodu a vstoupil na palubovku. Projistotu jsem rovnou nastoupil temer bez rozcviceni do hry mezi skupinu pokrocily. Svuj prvni uder do mice na jinem kontinentu a zuroceni rodinne volejbalove skoly jsem zvolil podani "padajici listek", potom jsem zahral nekolik uderu nohou, coz vsechny pobavilo, predvedl jsem standartni vykon i nahravku na smec dozadu pres hlavu. Spis jsme se vsichni smali, hrali pro radost nez pro body. Ja jsem byl rad z atmosfery telocvicny a jak zpiva PSH - "Nejdriv je trenink a potom zeny a show".

Mozek startuje - prace 28.16
Je poneli rano a me mozkove tkani trva dve hodiny, nez se rozehreje. Cilem prace bylo zajistit odtok vody ze strechy do jineho druhu trubek, protoze mesto vsechnu vodu ze strech nazyva "green water" a pouziva pro dalsi vyuziti. Slo o to vzit jednu trubku, tu vyndat, dat tam jinou a napojit ji o kousek vedle. Skoda ze zacalo dost prset a nam se nedarilo jeden kus napojit, voda ze strechy tekla primo do konstrukce, kde byl nove pridelany sadrokarton. Navic se mi povedlo pri jedne situaci opravdu nemyslet. Stalo se to tak, ze u stropu zustal system staro-novych cca 3 mesice spatne udelanych plastovych trubek, ten jsem sel sundat, odstrihaval jsem postupne kovovy prouzky za ktery to bylo chyceny, jenomze se to cely zvlastne prohlo a pulka byla ve vzduchu, druha na zemi, tak jsem vzal pilu, spis takovy cepel zastrceny v rucni vrtacce a zacal jsem to rezat, dost hloupe, potom se to samozrejme cele vymrstilo do prostoru a ja byl rad ze me to nesvihlo pres usmev.

Jsem snad levna mycka? - prace 25.5
Dishwasher. Nejdriv trochu textu. Proc jsem sel delat praci dishwashera - myti nadobi? Pred mesicem jsme sedeli s Martinou na zahrade, vypravela mi o jeji ceste z USA pres Kanadu na Aljasku, jela sama na kole 7000 km - 2,5 mesice, o takovych lidech jsem zatim jenom slysel v knizkach, pripadal jsem si jako kdyby prede me polozila stafetovy kolik, kdyz rekla ze bych si to mel dat urcite taky. Dal jsme resili urcite rozsirovani limitu, ze clovek by mel trochu vic zjistit, kde jsou jeho hranice a ze je pro me working holiday prave o poznavani mych hranic a jednu jsem dost vyrazne poznal prave ten den pri myti nadobi.

Co se stane kdyz chce clovek pracovat 14 hodin za den. (je logicky ze to nemohlo dopadnout nijak extra skvele). Rano jsem zacal na construction (zni to o trochu lip nez "prace na stavbe") jenom 6 hodin s kladivkem na staflich. Potom jsem dorazil k svemu skopku.

Ten den shodou nahod bylo opravdu dost "busy" srumec, hardcore, oslava narozenin, proste nekoncici rada nadobi ve dvou radach o dylce 500 metru, s cernou spinou jsem si zacal tykat. Objevil jsem svuj limit unavy a totalni frustrace z tupe, tezke, spatne placene prace ve spine a vlhku.

Na construction muze byt obcas taky tupa prace, ale clovek aspon stavi dum, vec kde budou zit par desitek let lidi, vytvari tak vetsi hodnotu, nez umyty hrnek. Celkove 9 hodin nepretrziteho prendavani panvi, hrncu, taliru, pekacu, hrnku, si vyzadalo moje sezeni v 1.00 rano pod lampou, kapky deste mi padaly na hlavu a ja jsem se zmohl pouze na tupy pohled do kere.

Co jsem zjistil? Neni mozne delat fyzicky, ani psychycky dve prace v jeden den, clovek tim nici sebe a sidi oba zamestnavatele. Smysl ma pracovat naplno 8 hodin, potom 8 hodin delat vlastni veci a 8 hodin spat. Definitivne jsem si uvedomil ze chci na 100% delat vlastni praci, nebejt zamestnanej a poprat se se svou schopnosti vest vlastni projekt, snad nejsem takova trubka, abych to nedokazal. Ten vecer jsem se rozhodnul, ze myti nadobi druhy den ukoncim.

Jak davam vypoved - prace 25.6
Rikam si, ze kdyz se me vsichni ptaji jak se mam a chovaji se ke mne hezky tady v Kanade, tak i ja bych mel pristoupit k oznameni o ukonceni prace se stabni kulturou a neresit svuj problem poslanim blbe sms ze uz neprijdu.
Hned druhy den jsem mel dalsi sichtu. Celou cestou v buse jsem nad vsim dost premejslel a vymyslel takovy politicky reseni.
Zacal jsem vetou, ze si vazim prace a dekuji za zkusenost. Prislo mi dobre vyjadrit aspon trochu pokory a respektu. Potom jsem reknul ze me agentura chce na vetsi projekt na stavbe, ktery bude trvat dalsi dva mesice, coz je svym zpusobem pravda. Dalsi moje veta byla, ze mam rad vic praci na stavbe, nez praci myti nadobi. Sef se me jenom zeptal jestli me ma psat do rozpisu praci na dalsi smeny. Ja jsem mu reknul ze Ne. On mi reknul ze OK. To je cele, nic vic, nic min. Problem vyresen. Vim ze o tu praci muz prijit uplne. Ale nechci a nemusim travit svuj cas v Kanade mytim nadobi, je tady spousta zajimavejsich veci.

Takze secteno podtrzeno, puvodne jsem se mu chtel podivat zprima do oci a proste rict ze koncim, ze to bude mit koule, ale rano ze me vyprchaly emoce a dospel jsem k nazoru ze by bylo dobre si nechat pootevrene vratka.

Celkem dost se mi ulevilo a najednou i ten tezky hrnec byl o pulku lehci, s kazdou dalsi varkou v mycce jsem se loucil jako kdyby to byla opravdu ta posledni a ja uz nikdy nebudu mit v ruce ty pekace, misky, talire, nebudu moct delat pokusy s vodou, machat se ve vode, coz mam nakonec rad a napoustet ty divny tvary po okraj vodou a zase vylejvat, strikat po cely kuchyni, jako kdybych tam par pokusu "Co to udela" nezkusil.
Paradoxne ten den jsem mel nejlepsi, nejlehci sichtu. Byl presny opak dne predtim, skoro nikdo neprisel, bylo malo prace, kuchar mi pripravil opravdu skvely domaci burger a domaci hranolky.
Abych nebyl jenom hater, tak musim uznat ze jidla meli opravdu vynikajici, vse bylo cerstve, vse domaci, speciality, losos, ustrice, polivky, sezoni menu, vse peclive pripravene, uroven byla proste dost vysoka, vsechno co jsem jedl bylo super, navic jsem mel ten den poprve moznost prozkoumat i kavarnu s pekarstvim a dorty. Skvely interier - vyborne nasvicena vitrina s dorty, co kus to original a mel jsem chut ochutnat kazdy z nich. Jako fakt o 100% jine prostredi, interier muselo delat nejake dobre design studio, zidle, steny, svetla, detaily, materialy, barvy, elektro co si poustela Sara, kdyz pocitala kasu, celek vyborny.
Mozna je to jenom muj problem, ze jsem nepobral pozadi celeho provozu a zrejme prepalil experiment s dvoji praci, protoze to co bylo vepredu, vypadalo skvele.