Dva dny na snb na Jestedu... Pizza v posteli. Bazen. Doma. Narozky. Rozhledna. Jaro.

Bruslíme na Lipně, máme teambuilding, jezdíme na Hochfichtu, hrajeme hry, při poradě řikám, že bych potřeboval slovníček pojmů a že jsem se zasnil. Práce, práce, práce, lidi, město, ulice, domy.

V Berlíně na kafi.

leden, únor, březen

Domýval jsem poslední škopky v Trafalgars Bistru ve Vancouveru. V Seattlu jsme si s Márou dali burger a hráli v zimě petanque. Stojím na stanici skytrainu Science world, řikám si, mám jí zavolat, nebo nemám volat, neměl jsem. Dáváme první 4 hodinový kafe. Máme první trénink frisbee, kde se trhaj trička. Sedím poprvý v dračí lodi, učím se správně pádlovat a obdivuju z moře krásy Downtownu. V průběhu celé zimy probíhá série mých malých výletu, nejvíc na Bowen island. Koupil jsem si jednosměrnou letenku do Evropy.

duben, květen

Pokračuju na stavbě na West broadway, dostávám se z pozice lopaty na pozici craftsman a to je příjemný i díky vetšímu přísunu dolarů. Láska k sushi nezná mezí. Jaro mění všechny ty stromy v naší čtvrti na pohádku. Tréninky dračích lodí a frisbee plní volný čas. Začínám chodit na čundry, 3 dny sám na Sunshine coast, skvělá atmosféra. Hraju volleyball na Sience world, občas si dávám kafe a čmárám nápady do bloku na campusu UBC. Definitivně jsem přestal věřit, že si najdu práci v kreativním průmyslu, chyba.

červen

Podnikáme závěrečný trip do Rocky mountains, závodíme v dračích lodích, poznávám pár nových lidí a tak jsme občas u moře, nebo na sushi, to zapíjíme Saporrem. Na konci června sedím znova v letištní hale a v hlavě se převaluje otázka "Co dál"? 

červenec srpen

Přilítávám zpět. Rodiče si statečně vyzvedávájí synka v Praze. Pájovi zůstává v ruce prasklý horolezecký chyt a tak se ocitá levitující nad betovou podlahou, vše v Radvanci při oslavě narozek. Projíždím se na kole v lesích za barákem v Hradci. Rozesílám portfolia a CV. Jedu na pohovory do Brna a Liberce. Řikám si, že se po návratu z Kanady nebudu omezovat na město pro práci. Už na druhým pohovoru dostávám zelenou, a můžu nastoupit od září. Ale uvnitř si řikám, že jak tam nebudu sědět, tak tomu neuvěřím. 

září říjen

Bydlím v krásným bytě na pěší zóně v Liberci, to si náležitě užívám při dlouhý sobotní snídani a poslechu uličního šumu, bohužel jenom měsíc. Nastupuju do nový práce, stávám se asistentem Veroniky, vytváříme spousty krásných rychlých graficky laděných letáků pro tiskárny, ale hlavmě jsme kreativní, smějeme se všemu. Jsem na prvním teambuildingu, kde poznávám u ohně v lese celý pracovní tým a říkám si.. "to je skvělý, to je parta bláznů"

listopad prosinec

Užívám si podzim nabitý prací, koncerty, floorbalem a kafíčky s novejma lidma. Celkově si připadám na rodné hlíně o mnoho líp než na stavbě v Kanadě.