Holý zdi
Nasedáme do nočního vlaku, lezu do třetího patra, podivně to cuká, ozývají se různé zvuky, je noc, během cesty se mi v hlavě ukládá celé portfolio zvuků, člověk si připadá jak na meziplanetárním letu. V 5:00 ráno vystupujeme v Ružomberoku. Nasedáme do busu a za půl hodiny vystupujeme ve Starých Horách. Asi po 15 minutách cesty se před námi objevuje medvědice s dvouma medvíďatama, koukáme z vočí do vočí a ona bere roha. Následuje skvělých 46 km po sněhu, výhledy, pivo, kamarádi. Nemusím nic organizovat, tak se nechávám vést a je to příjemný!
Moje kariéra přidělávání, šroubování stále pokračuje. Tentokrát jsme jeli přidělat tývku na hák do Práglu. Mám z toho trochu vítr, tak se stavím do pozice asistenta, podavače nástrojů, osobu držící vysavač. Vodováha, příklepovka, tuška. Martin zkušeně vede operaci, když se věší na přidělaný posuvný hák, tak to vypadá a řiká "to bude držet". Potom lepim Mamutem cedulky na dveře a samolepku na stůl. (s bublinama)
Jsme v Plzni, prolézáme katakomby. Cestou do Plzně na Barrandově prolézáme sluneční lázně. Plzeň má styl! Aničky byt je plnej koček. Máme se fain!
Kreativně snídáme, opět bojuji se vstáváním. Ale potom to má grády. Připadá mi, že vlastně nic nedělám, nemám reference a jenom tak žvaním a když mám něco udělat, tak přemýšlím jak. Skrytým tématem byla Diverzita - různorodost. A přesně se to povedlo, dát dohromady lidi, který jsou různý! Jinak ten sever čech je opravdu kreativní místo!
Včera jsem objevil v Kateřinkách výbornej prostor, řeka se tam valí přes kameny, je tam tůňka na koupání. V létě to vyzkouším.
Je pátek, vyrážím hned po práci do bazénu, voda nejrychleji přeruší myšlenky, zkuste si ve sprše pustit sprchu do obličeje a o něčem přemýšlet, nejde to. Z bazénu do šopu a pak k plotně, vyrábím pro Verču večeři. Nestíháme a vyrážíme do Jablonce do kina - Trabantem do posledního dechu. Ráno si pospím, k snídani tradiční vejce, jejichž žlutá složka se prolejvá o patro níž na rajčata, která bez soli a olivovýho oleje už prostě nemají chuť. Vyrážím do studia, kde si dávám kafe a upravuju grafické věci, za chvilku už sedím ve vlaku směr Hejnice, odtamtuď s běžkama v ruce směrem zpět do Jizerek, který začínají mohutnou stěnou z kamenů, do který nastoupáte, je to tam kouzelný, nahoru na náhorní plošinu, jdu z jara do zimy. Nahoře občas není vůbec sníh. Dorážím do Rudolfova, kde mě vyzvedne Verča a jdeme na Českou boudu na večeři. V neděli jedeme busem na Výpřež a scházíme pěšky do Kryštofova údolí, je krásně, první jarní slunce, dáváme si pivo na zahrádce a klábosíme.
Dva dny prší, koukáme na bajkový videa, grilujem a užíváme si vzájemnou přítomnost. Večer dokonce horor, který moc nedávám a tak si prohlížím časáky o bydlení.
V práci se mi daří geniální věc, kdy celý firmě přenastavuji nové patičky mailu, akorát zapomínám změnit všem prolinky, takže u každého člověka v kontaktech zůstává můj mail a telefon. Zatím se mi dovolal jenom Kuba ze Slovenska, když volal Šárce.
Co se děje?
Vyjíždíme do hor, stoupáme průdkým kopcem k chalupě, začíná být tma. Cesta nemá svodidla. Hoblujeme svahy do zničení ve Wagrain - Flachau. A je nám dobře! Trochu se samozřejmně hádáme, ale to už k tomu zdá se patří. Velikonoce na chalupě už se šesti dětmi. Konečně je zase světlo.
S verčou na sushi v boru spolu s kačkou, márou, jardou, klárkou, tomem, michalem, zuzkou, v praze na letný a krymský s martinem, jardou, richardem, lenkou, terkou - v zoo s ondrou, kubou, andreou, janou - v práci s verčou, šárkou, lindou - v šutru na highline - ve steré boleslavi sluneční lázně od kotěry - nová loga a nové obzory
Přidělával jsem další firemní poličku, tentokrát to letí jenom o 3 mm na metrový vodováze, jeden vrut tam moc nešel, ten se potom upajcne flexou.
V Liberci kreativně snídáme. V zimě je vidět skrz keře, člověk tak se tak pohybuje v jiném prostředí. Proč chodíme na pivo? Protože se rádi poroučíme. Dones, přines, udělej i socka je na chvilku pánem.
Co se děje? Na Ještědu nás Mára uvádí do tajů kapličky a nákupu cihel pro pozemek na Polevsku. S Alešem jdeme přes Harrachov, Studenov, Dvoračky okolo Kotle na Voseckou boudu, druhý den si v prašanu razíme cestu zpět na vlak do Harrachova. Industriální dědictví neskutečný. Dny se prolínají v jeden veliký chumel: probíhá ještěd, bazén, práce v grafickém studiu a výroba sushi. S Verčou jsme poprvý na běžkách. Jestli vás zajímá jak se žije na severu Čech, tak se mrkněte sem: http://liberecgram.cz
Polička
Na úvod musim říct, že to nebyl můj nápad, ale dostal jsem se k fázi přidělání. Už z minula jsem se poučil, že je dobrý vědět, jaká tam je zeď, to je první otázka na kterou se vás zeptají v železářství - "jakou tam máte zeď?" říkám "plná cihla" univerzální řešení. Tak dostávám hmoždínky a vruty, ale beru s plochym koncem, aby to přilehlo k železu, na konci to má matku na klíč č. 10. Půjčuju si příklepovou vrtačku a dělám první díry nad kávovarem, s novým vysavačem, protože předchozí zničili elektrikáři. Tak tam pak cpu ty hmoždínky a utahuju to kombinačkama, ale to nejde. Tak Verča přináší pořádnej klíč a já postupně ukroutím skoro všechny vruty, který se zloměj a zůstanou vevnitř. Takže druhý den musím převrtat díry, zeď je celkem atypická, někde to tam vjede jak do másla, kousek vedle do toho buším jak v kamenolomu. Nové díry jsou připravené a já jdu pro jiné vruty a hmoždínky. Beru dražší, za 9 korun, s náběhem až k hlavici, kde je hvězdice. No a nastává dost obdobný problém, že to nejde utáhnout, tak dva vruty čouhají asi 3 cm od zdi. Tak další den jdu koupit menší vruty s menším průměrem, to už tam narvu, akorát po celé instalaci zjišťuju, že naše měření s appkou "vodováha v mobilu" moc nefunguje, protože polička letí doprava o 2 cm a celá je nakloněná směrem od zdi. Vypadá dost pofidérně a šéf se zkušeně ptá - "jestli to nespadne" Dnes se konečně objevila v práci vrtačka s proudem do zdi - větší výkon. Tak jsem vyndal dva vruty a zkoušel tam narvat ty s tou hvězdicí nakonci. Jeden se podařil, druhej se nepodařil. Tak jsem tam šoupnul míchátko do kafe - dřevěný a narval menší vrut. No - úhel se trochu zlepšil, ale stejně to letí všemi směry, tak tak nějak dopadla instalace poličky v naší nové firemní kuchyňce. No jo! Když grafik přidělává poličku.
leden - únor
"Ahoj, už máš plán na víkend? přemejšlím o variantě Dráždany, dát si tam někde kafe v hipsterský kavárně, mrknout na výstavu a opět si potvrdit jak je to hnusný město :) " Tak doslovně proběhlo intro pro návštěvu toho města na Labi, Aleš potom odjel na Novej Zéland. V Office se rozrůstáme o Šárku a vyrábíme kvalitní letáky na zasněžený okruh. Jedeme vlakem do Berlína, kde je všechno zmrzlý. Objevujem tam výbornej openspace prostor a pijem pivo. Vystupuju z tramvaje a potkávám holku, kterou mám v hledáčku, rázem se mi mění život. "Ahoj, jdeš do Werku?" se ptám "ANO" Má nohu v gipsu, tak Verče beru batoh. Za pár dní později dostávám zásadní otázku, jestli jezdím na snb, odpovídám ANO. Do Berlína jedu se zubním kartáčkem.
březen - duben
Jezdím v sobotu na snb na Ještěd, oblíknu se ve svým pokoji, sjedu výtahem, jdu na tramvaj a vystupuju pod lanovkou. Je to sen, nebo realita? S celou kreativní crew a event crew jsme na Lipně, Hochficht se rozlejvá po kopcích. Bydlím na Wolkeráku. Na chalupě probíhá snowboarding a nejmenované workshopy, vše vychází na jedničku a zapisujem fixou historii. Vojta nám velkoryse půjčuje chalupu na Chřibský, kde slavíme narozky, už se tam objevuje ta trojika. Verča mě bere do Janova, kde je chata a kamarádi Jáji, hrajem hry a druhej den jdeme na koncert Midi Lidi do Jablonce. V Radvanci probíhá Střep party.
květen - červen
Hraju si se sponkovačkoukou na projektu Zahrada - urban gardening v Liberci. Koupu se v horským potoce v Oldřichově v Hájích. Jdeme s Verčou z Vrchlabí na Sněžku. Začínáme hrát každý úterý frisbee v parku u zámku. Byl jsem na nedělním obědě v Hrádku nad Nisou. Jezdíme do kina do Jablonce nad Nisou. Jdeme na čundr do Gor Stolových v Polsku, 20 minut od hranic. Dobíháme vlak. Začínám po práci jezdit na kole všude možně mimo Liberec, objevuju termín "kopce" Vyrábíme sushi. Stěhuju se na hokejku. Martin přestává mít smysl pro humor s Indíí. Pro naši agenturu děláme teambuilding na náplavce, pijeme tam pivo z kelímku a sedíme na dlažbě, což se né každýmu líbí.
červenec
S Verčou zkoumáme zákoutí Frankfurtu, galerie, knihkupectví, kavárny. Offcity opunkuje vinici v Pardubicích. V Hradci Králové, piju nasraně rum a ukazuju to krásný město Veronice. Na plno si užívám Jizerský hory, který začínaj za barákem. Jezdíme koupat se na Fojtku. Plzeň je skvelá, stává se naším domovem na tři dny. Verča, Pája, Anička, Vojta, společně vidíme poprvý FINK a BRNS na RFP festivalu. Chladíme se v borovicovým lese na písáku. Pája začíná chodit s Aničkou. Vojta má tajemství. Na chalupě za Turnovem je Vojta s Eliškou, dělám si kafe do zavařovačky a poslouchám dnb v Pažoutovi. Procházíme Schminke house v Lobau. Dojíždím na kole až do Tanvaldu, čistím si hlavu. Probíhá naše první Kreativní snídaně!
srpen
V Linzi si už skoro děláme kafe u někoho doma, u prvního jezera v alpách si hrajem na trosečníky. V Krumlově berem jezy útokem a užíváme si léto. Jih je super, jsou tam moc milý lidi! Místo debilní drahý dovolený jedeme vklidu punkovat na chalupu, probíhá sběr hub, borůvek, pozdní snídaně na terase, večerní filmy, polední koupání v rybníce, kulinářské speciality, ale taky vostrá výměna názorů. S office jdeme na Chopok. Na Dunaji hledám pevnej bod na břehu, když se celá ta kavárna na pontonu houpe, abych nehodil šavli. Piju kolu ráno na ulici, před hipstersou kavárnou a sleduju lidi, jak jdou do práce.
září - říjen
Jedeme pecky bomby v práci. U stále více věcí zajištuju i výrobu. Kamča s Tomem se reprodukují v Jáchyma. Spíme na Kozích hřbetech v Krkonoších. S Vojtou přejíždíme Ještědský hřeben, dáváme si všude pivka a zvoníme na lidi při divokým amatérským sjezdu. Probíhá Slavnost Jablka. Sledujeme skláře u Páčínka na Huti. Hádáme se kuli toaletnímu papíru.
listopad - prosinec
Pořád je teplo, hory bez sněhu. Na masových koulích s firemní kreditkou. Na chalupě první Pub Quiz. Vítěz skáče do rybníka. Duchařská noc.
