Friends

Judy Zila v Mexiku a chodila do skoly v Evrope, prvni setkani jsme resili CV, druhy setkani jsem testoval prezentaci projektu Offcity. Treti meeting mam predstavit strucny prurez ceskych aktivit na Expu, protoze me pozvala na setkani lidi, ktery tady delali Expo v 86 - ona je jednim z organizatoru. Bude to spolecna vecere nekde za Vanem, dam si predtim vino, abych byl vtipnejsi. Je zvlastni ze jsem navazal delsi konverzaci s lidma kterym je okolo 50 - 60. Nevim cim to je, kavarny tu jsou plne hipsteru co jedou pekla na macu, ale o postkomunisticky menu neni poptavka. 

Pier cca. 25 Bydli v dodavce, coz me vic nez silne inspiruje, ale zachumlat se pod perinu, dat si teplou sprchu a upict si k snidani vejce a ty snist na zahrade, je pro me jeste porad vitezstvi lenosti. Studoval ve Francii Engineer design. Zacal cestu v Quebecu, tam mluvi francouzky, chce cestovat, pracovat, bydlet v aute, jet do USA. WTF!

Martina Kdyz ji bylo 23 tak nasedla na letadlo v 93. roce a vystoupila v Chicagu s telefonim cislem a 60$ v kapse. Kde zacit? Zila na Aljasce, Chile, Kanade, Americe. Jela sama na kole 7000km / 2,5 mesice z Ameriky na Aljasku. V jedne sezone 100 dni v prasanu. Inspirativni!

Andrej Sedime ve Squamishi na zahrade a rika mi ze se narodil ve Francii, jeho otec byl Rus a matka z Ukrajiny, potkali se v koncetracnim tabore. Svoje rodice ucil v Kanade anglicky. Zazitek si primo povidat s nekym o vecech, ktery znam jenom z knizek. 

China town - kousky dreva - prace 16

Den kdy jsem vstal levou nohou. Pracuju v cinske ctvrti, kde si me primo objednali. Kdyz vytahujem barel s vodou na vytah, tak to chytnu tak ze ta voda lehce nahodila sefa, potom jsem naskladal prkna ze nesly zavrit dvere ani neslo projit k ovladacimu panelu vejtahu, potom mi vypadla deska z ruky a spadla prilba, potom jsem dal na leseni obracene patky a vrsky, pri vysypavani bordelu praskne pytel a leti to na zem. proste den - kdy vam pada vsechno z ruky, na co sahnete to udelate blbe, vrcholem celeho dne bylo zjisteni, ze na sobe nemam boty se zeleznou spickou, porusil jsem tak pravidla stavby, neplati mi v tu chvili pojisteni, nastesti me nevyhodili a pujcili mi jejich boty. Dnes jsem si chtel koupit boty, ale misto toho jsem si koupil prilbu.

Tuleni na Saltspring island

Moje prvni zkusenost se seakajakem. Jedeme na ostrov Spring Salt Island. Ferry to dava pod dve hodiny, cestou z pristavu pijeme kolu s rumem a spime v krovi. Rano uz lezu do double seakajaku a vyrazime z malebneho pristavu, wow! bylo to super, celkem velke vlny s nami houpou sem a tam, celou dobu jsme v uzine tak cca 50 metru od brehu, potom prejizdime asi 300 metru, kde se voda mota, jak kdyz vypoustite vanu k dalsimu ostrovu, tam uz je zatoka, kde se vali na kameni dva nevzhledny bily tuleni, v zatoce rozdelavame ohen a dopijime kolu s rumem, priliv nam hasi ohen a my vyrazime zpet do pristavu. Jeste ted den se vracime do Vanu, berem stopa na Ferry a po prijezdu do Vanu si davam svoje prvni Sushi v Kanade - vyborne - uz nejim nic jinyho.

China town - prace 15
Vyrazim do cinske ctvrti, uz vim kam jedu. Davam si kafe 1.85$ a muffin 2.25$ a pozoruju z Main street ranni deni na uluci. Stavba v cinske ctvrti je fain, je tam rodinna atmosfera, sef ma vylepeny budhisticky plakat nad stolem, je nas tam jenom sedm, znaji me jmenem, nejdriv mam za ukol nalozit vsechny male kousky dreva na externi vytah, potom sbiram magnetem hrebiky, celkem dva beliky, potom zametam na top floor, kazdejch 10 minut si nalejvam do helmy vodu a celej se polejvam je vedro, ale uzivam si to, patecni prace ma vikendovy prizvuk.

Univerzita Squamish - prace 14
Hura do Squamishe, nastupuju do auta je 6.40 - chce se mi spat, ridi Andrej a dava nahlas radio - This is fuckin Janis Joplin a zacne srandovne hopsat na sedacce.

I pri manualni praci typu vykladani kamionu je mozny si se vsim ruzne pohravat, spoustet krabice pres hranu, vymyslet zpusob jak ty horni nejchytrejc dostat dolu na vozik. Jak to na sebe nalozit, aby to zase nedo nejsnadneji vzal. Cele prostredi bylo z mirneho kopce, tak porad neco nekam ujizdelo, dochazelo tak k vtipnejm situacim. Vykladame vybaveni interieru koleji - ramy na postele, stoly, zidle, vse co potrebuji kanadsky hipsteri pro svoje party studium, rozvazime vse vytahem do 5 patrove budovy, zapustene do svahu. Vsude okolo jsou hory namoceny v mracich.

Zajimavy je pozorovat supervisora jak steluje 10 lidi a 3 kamiony a odskrtava polozky ze seznamu. Charles byl na nas prijemny a cely den ochotne vysvetloval situace, prekvapuje me - ze si tady opravdu dost pracovnich veci, postupu neustale vysvetluji, i pul hodiny pred koncem pracovni doby, kdyz se nekdo z nejnizssi pozice zepta supervisora, proc ce neco dela tak jak se to dela, tak mu to 5 minut vysvetluje. Neco co se v Cechach nedeje, neslysel jsem tady zatim, ze by nekdo na otazku odpovedel - Protoze to takhle je! Neptej se a udelej to! Nechapu, jak je mozny ze to nevis - to prece zna kazdej! - oblibena hlaska myho otce.

Doporucuju kazdymu zkusit ty nejnizsi pozice, je to zazitek. Pri manualni opakujici se praci poznate charaktery lidi, nekdo ma prehled - pracuje chytre, dava veci na sebe rovne, vi co bude nasledovat, netriska s vecma, neurazi kus sadrokartonu u vytahu, pomuze, kdyz vam neco pada na nohy, s takovym clovekem je radost pracovat. Naucili jsme si navzajem pomahat, vetsina veci se lip nosi ve dvou. Nektery jednoduchy manualmi ukony se promeni v opakujici se nekonecno - treba vrazit pod 300 dveri kus kartonu, aby se nezavreli. Manualni prace vyzaduje humor! bez toho to nejde, kanadanani jsou vtipny, hodne si mezi sebou povidaji, mozna jsem chytil skupinu slozenou ze samejch jokeru.

Jinak v prubehu dne zjistuju, ze si za moji praci uctuje agentrua klientum 20$ + tax. Jedeme 50/50 - jako prodej skla v galerii. Celkem me inspiruje Pier, francouz s kterym jsem dnes pracoval, ktery bydli v dodavce a presunuje se z mista na misto po meste i po cele Kanade, podle toho jaky chce mit zrovna vyhled z auta, kdyz se probere, temer nulove naklady na bydleni. Cistej punk a svoboda.

Squamish - sea to sky - prace 13

Je pondeli 5.00 zvoni mi budik, nemuzu uverit tomu, ze to je pravda, ze mam jako vstat, usnul jsem oblecenej po nedelnim vejletu v horach, 20 minut sedim na posteli jako zombie a presvedcuju sam sebe ze vstanu. Nakonec vstavam a jedu az druhym busem v 5.43 do agentury. Jedeme do Squamishe, je tam Art and science colleague, hory, skaly, mraky, more v pozadi. Skvela architektura budov - beton, drevo, sklo, lopuchy, kytky, kameny. Vykladame nekonecny kamion plny slozeneho nabytku, davam si k obedu fish and chipis na terase a pozoruju jak mraky stridave zakrejvaj vrcholky hor. Impress!